Tento dokument slouží jako doporučení i závazek pro bezpečné a efektivní využití nástrojů TALENT KOMPAS. Popisuje i metodologii, která stojí za jeho vývojem, ověřením a praktickým využitím v různých typech prostředí.
Verze 3.1 – duben 2025
1. Úvodem
1.1. Kdo jsme a co je naším posláním
1.2. Úvod do metodologie
1.3. Hodnota nástrojů pro jednotlivce a zaměstnavatele
1.4. Ve kterých případech nástroje nedoporučujeme implementovat
2. Test talentů TALENT KOMPAS
2.1. Charakteristika Testu talentů TALENT KOMPAS
2.2. Psychometrická kvalita a odborné ověření
2.3. Zásady práce s výsledky Testu talentů
2.4. Role konzultanta a průvodce
2.5. Kontraindikace Testu talentů TALENT KOMPAS
3. Metodologie TALENT KOMPAS
3.1. Definice talentu
3.2. Talent / Schopnost / Potenciál
3.3. Struktura 29 talentů TALENT KOMPAS
3.4. Unikátnost talentových profilů
3.5. Talenty jako součást osobnosti
3.6. Každý talent má přirozenou potřebu projevit se
3.7. Hlavní indikátory talentu
3.8. Pět vědeckých mechanismů
3.9. Formování talentu
3.10. Kategorizace talentového profilu
3.11. Model transformace talentu do silných stránek
3.12. Talent management jako nástroj osobního i organizačního rozvoje
4. Ostatní etické a funkční pilíře
4.1. Digitální a datová etika
4.2. Rovnost a inkluze
4.3. Pravidelná revize a vývoj nástrojů
5. Závěrem
© TALENT KOMPAS, 2025
www.talentkompas.cz | dokazes.vic@talentkompas.cz
Dokument je součástí metodické podpory naší společnosti.
–
Vyvíjíme nástroje v oblasti talent managementu, leadershipu a osobního rozvoje, aby organizace, podnikatelé i jednotlivci mohli objevit, maximalizovat a směřovat vlastní potenciál k dosažení svých cílů.
Našim posláním je pomáhat lidem i zaměstnavatelům objevovat svou jedinečnost, rozvíjet svůj přirozený potenciál a tvořit vztahy založené na důvěře, respektu a smyslu. Poznáním svých talentů získávají lidé sebevědomí, motivaci a sílu naplňovat své sny a cíle. Tak vzniká prostředí, kde každý člověk i tým „dokáže víc.“
–
Metodologie TALENT KOMPAS je odborný rámec, ze kterého vycházejí všechny naše nástroje – včetně Testu talentů TALENT KOMPAS. Metodologie TALENT KOMPAS a z ní vycházející nástroje byly navrženy tak, aby byly maximálně užitečné a snadno využitelné v praxi.
Nevznikala primárně v akademickém prostředí, ale vyvíjela se v reálném prostředí zaměstnavatelů, týmů a jednotlivců, kteří řeší konkrétní výzvy a situace. I díky tomu je dnes vnímaná a hodnocená jako metodologie, která je maximálně praktická, okamžitě využitelná, srozumitelná a má vysokou aplikační hodnotu. Empirický základ našeho přístupu zajišťuje, že nástroje, které nabízíme, jsou přímo aplikovatelné a odpovídají skutečným potřebám a situacím, s nimiž se setkávají profesionálové v různých oblastech praxe. Zejména v:
–
Náš přístup je postavený na důvěře v dynamický potenciál každého člověka – talent není něco fixního a neměnného, ale živý zdroj, který se může rozvíjet a měnit v čase, pokud má vhodné podmínky.
–
Vycházíme z multidisciplinárního přístupu, který kombinuje poznatky z:
–
Naše metodologie je živý organismus, který roste a adaptuje se na neustále se měnící podmínky trhu a s tím související nároky na začlenění jednotlivce do společnosti.
–
Cílovou skupinou jsou převážně:
–
–
Jednotlivci
Jednotlivcům přináší nástroje hlubší porozumění sobě samým – tomu, co je přirozeně motivuje, v čem vynikají a jak své silné stránky vědoměji uplatnit v reálných situacích. Test slouží jako osobní kompas, který ukazuje směry, kde může člověk růst, co mu dává smysl, energii a co potřebuje pro svůj rozvoj. Ať už stojí na začátku kariéry, potřebuje si potvrdit, že je na správném místě, prochází změnou, nebo se chce lépe ukotvit v roli lídra, výsledky testu mu mohou poskytnout praktický základ pro další rozhodování.
Klíčovým předpokladem je, že vstup do tohoto procesu je dobrovolný a vedený vnitřní motivací k růstu, nikoli nevyžádaným tlakem.
–
Zaměstnavatelé
Největší přínos mají nástroje TALENT KOMPAS v prostředí, kde si zaměstnavatelé uvědomují hodnotu lidského potenciálu a vědomě rozvíjejí kulturu důvěry, respektu a dlouhodobé udržitelnosti. V takovém kontextu pomáhají posilovat silné stránky jednotlivců, rozvíjet jejich vnitřní motivaci a podporovat jejich smysluplné zapojení do týmové spolupráce i do společného utváření výsledků a směřování celé organizace.
Naše nástroje jsou pak efektivní zejména při:
Ve správném kontextu pomáhají naše nástroje kultivovat prostředí, kde se lidé cítí vidění, oceňovaní a mají prostor uplatnit svůj potenciál – tedy přesně to, co dnes zaměstnanci očekávají a firmy potřebují.
–
Nástroje TALENT KOMPAS jsou efektivní v prostředí, kde existuje základní míra bezpečí, respektu a ochoty k osobní i týmové změně. V takovém prostředí je i prostor pro růst a naše nástroje přináší plnohodnotné výsledky. Neřeší však situace, kdy ve firmě přetrvávají zásadní vztahové, diskriminační nebo kulturní bariéry:
V těchto případech může být nasazení nástrojů jako jsou talentové testy, týmové konzultace nebo leadership workshopy nejen neefektivní, ale potenciálně i kontraproduktivní.
Odhalí problémy, které vedení není ochotno řešit
Výsledek: frustrace lidí se může ještě prohloubit, důvěra dál klesá.
Mohou působit jako výkřik do tmy, nikoliv skutečný krok k pozitivní změně
Výsledek: cynismus, desiluze a pocit „další HR blbost, co nikam nevede“.
Mohou selhat v toxickém prostředí, kde chybí základní bezpečí
Výsledek: falešný obraz reality, špatná rozhodnutí, demotivace týmů.
Mohou posílit napětí v prostředí plném nevyřčených konfliktů a vyústit v otevřenou konfrontaci, která nic neřeší, nebo se obrací proti jednotlivcům
Výsledek: ještě větší polarizace a ústup od spolupráce.
–
Základním nástrojem metodologie je online Test talentů TALENT KOMPAS, který slouží k sestavení individuálního talentového profilu osobnosti. Tento profil zahrnuje 29 konkrétních oblastí talentů, seřazených od nejsilnějších po ty nejslabší. Zvláštní pozornost věnujeme prvním pěti talentům, které tvoří jádro osobního potenciálu a jsou klíčem k jeho využití v praxi.
Test talentů TALENT KOMPAS není pojatý jako komplexní osobnostní psychodiagnostika, ale jako nástroj na identifikaci a rozvoj specifických oblastí, kterým říkáme talenty.
Na rozdíl od diagnostických metod, které zkoumají statické nebo široce pojaté osobnostní rysy, přistupuje metodologie TALENT KOMPAS k člověku z perspektivy jeho výkonových predispozic. Tyto predispozice jsou chápány jako prakticky využitelný zdroj energie, motivace a způsobu myšlení, který lze bezprostředně rozvíjet a aplikovat v pracovním i osobním kontextu.
Test vychází z konceptu, že skutečný výkon a dlouhodobá angažovanost nevznikají primárně z osvojování nových dovedností a realizace úkolů, ale z aktivace a kultivace „talentových“ vzorců, které ovlivňují způsob, jak jedinec přirozeně uvažuje, řeší úkoly a problémy a navazuje a rozvíjí vztahy v pracovním i osobním kontextu.
Tímto přístupem se TALENT KOMPAS odlišuje od klasických osobnostních dotazníků – nepopisuje člověka pouze „jaký je“, ale ukazuje, v čem a jak může podávat nejlepší výkon v souladu se svým vnitřním nastavením.
Díky tomu má metoda vysokou aplikační hodnotu v oblasti rozvoje, koučinku, kariérního poradenství i řízení týmů, kde pomáhá cíleně využívat individuální potenciál a zvyšovat udržitelnost výkonu.–
–
Algoritmus Testu talentů TALENT KOMPAS vychází z metody „sémantického diferenciálu (Charles E. Osgood),“ který umožňuje kvalitně měřit intenzitu psychologických a sociologických postojů jednotlivce k určité situaci či k určitému tématu a významně snižovat subjektivní zkreslení způsobená vnitřními či vnějšími vlivy respondenta. Na rozdíl od jiných přístupů nezjišťuje pouze jednu dimenzi postoje (například souhlas nebo nesouhlas), ale umožňuje zachytit i velmi drobné nuance.
Algoritmus KOMPASu pracuje se sedmi stupňovou škálou reakcí k 29 definovaným oblastem talentů a zjišťuje sílu preferencí respondentů v kontextu 145 párových vzorů tvrzení. Výsledné reakce se řetězí pomocí asociací a konotací, které ve výsledku odhalí i velmi jemné rozdíly v myšlení a vnímání člověka. Takto lze získat relevantní individuální talentový profil osobnosti člověka, včetně pořadí zjišťovaných talentů.
Metodologie TALENT KOMPAS byla podrobena statistickému ověření psychometrických parametrů ve spolupráci s Fakultou strojního inženýrství VUT Brno, pod odborným vedením doc. RNDr. Zdeňka Karpíška, CSc.
–
Reliabilita (spolehlivost) nástroje
V rámci šetření byla analyzována a měřena statistická závislost těchto kriteriálních proměnných:
–
Spolehlivost testu byla hodnocena pomocí Cronbachova alfa, které ověřuje vnitřní konzistenci odpovědí:
–
Kriteriální validita (uživatelský dopad a statistická významnost)
Studie dále ověřovala, zda výsledky testu mají reálný a měřitelný dopad na sebedůvěru a sebepoznání respondentů.
Použity byly tyto metody:
–
Výsledky byly jednoznačné:
–
Tyto výsledky představují silnou podporu kriteriální validity testu – tedy potvrzení, že nástroj má okamžitý praktický dopad, který je statisticky doložitelný, nikoli pouze subjektivně vnímaný.
–
„Na základě provedených analýz lze konstatovat, že nástroj vykazuje velmi dobrou reliabilitu, statisticky významné vztahy mezi sledovanými proměnnými a prokázaný pozitivní dopad na sebedůvěru a sebepoznání respondentů. Rozsah dat je pro použití aplikovaných statistických metod zcela postačující a výsledky šetření plně podporují závěry, které společnost TALENT KOMPAS uvádí.“ -doc. RNDr. Zdeněk Karpíšek, CSc., Odbor statistiky a optimalizace, Ústav matematiky, Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně
–
Výsledky jsou důvěrné a osobní. Vždy pracujeme v souladu s GDPR a výsledky sdílíme výhradně se souhlasem jednotlivce.
Výsledky nikdy nevytrháváme z kontextu. Při interpretaci bereme v potaz životní fázi, osobní cíle i aktuální profesní situaci daného člověka.
TALENT KOMPAS slouží výhradně k identifikaci přirozeného potenciálu, rozvojových směrů a způsobů, jak talenty uplatnit v praxi. Výsledky nemají hodnotící charakter – neklasifikují. Na rozdíl od diagnostických přístupů představují pozvánku k růstu a k prozkoumávání možností, jak naplňovat lidský potenciál. Test talentů TALENT KOMPAS neslouží k identifikaci psychických poruch, odchylek od normy ani k posuzování kognitivních schopností.
–
Naši konzultanti jsou vyškolení odborníci, kteří rozumí metodologii i etickým zásadám práce s výsledky.
Konzultace nejsou direktivní – nejsou o „nápravě“, ale o hledání možností. Provázejí jednotlivce otázkami a podporují jeho vlastní rozhodování.
Každý z našich konzultantů je vázán profesionální mlčenlivostí. Informace získané během práce s klientem nikdy nesdílí bez jeho výslovného souhlasu.
Nehledáme „chyby k opravě“, ale možnosti růstu. Na člověka se díváme v jeho celistvosti – nejen jako na zaměstnance, ale jako na lidskou bytost.
–
–
Ačkoli se pojetí talentu může lišit napříč autory a sektory, v metodologii TALENT KOMPAS přistupujeme k talentu jako rozvíjitelnému potenciálu, nikoliv jako k elitní výjimce. Naše definice se opírá o multidimenzionální pojetí lidských schopností, jak jej popisují Seligman, Sternberg, Gardner a další autoři pozitivní a vývojové psychologie.
Toto pojetí odpovídá moderním poznatkům, které ukazují, že talent:
–
Zatímco školská definice nadání (např. podle Vyhlášky č. 27/2016 Sb.) popisuje nadaného jedince jako někoho, kdo již vykazuje vysokou úroveň schopností oproti vrstevníkům, náš přístup říká:
S tímto přístupem souzní také autoři Hodges & Clifton (2004), kteří v rámci pozitivní psychologie chápou talent jako přirozeně se opakující vzorec myšlení, cítění nebo chování, který lze produktivně využít. Stejně tak Fořtíková (2009) mluví o talentu jako o schopnosti člověka těžit ze svých předností a kompenzovat své slabiny – tedy o vnitřní síle, která se může projevit v různých oblastech života, nikoli jen ve škole nebo práci.
Naše metodologie tak posouvá pojem „nadanosti“ blíže každodennímu životu: nezaměřujeme se pouze na mimořádné projevy, ale na rozvojové možnosti jednotlivce. Talent pro nás není status – je to proces, který probíhá ve spolupráci s vůlí, prostředím a motivací.
–
Schopnost si lze představit jako psychickou dispozici nebo předpoklad pro nějakou činnost či aktivitu. Je to něco, co jedinec buď už má od narození, nebo to dokáže rozvinout učením a praxí.
–
V TALENT KOMPAS definujeme talent jako soubor jedinečných schopností, které se přirozeně seskupují do určitých tematických oblastí. Tyto oblasti následně označujeme jako talenty.
Potenciál představuje kompletní množinu klíčových talentů. Jinými slovy, potenciál je všechno to, co má jedinec v sobě – schopnosti, talenty, vlohy a jedinečné vlastnosti, které tvoří jeho osobnost. Díky tomuto souboru talentů je každý člověk unikátní.
–
Součástí metodologie TALENT KOMPAS je vymezení 29 konkrétních talentů. Tyto talenty představují specifické oblasti přirozeného potenciálu, ve kterých má jedinec predispozice podávat vysoký výkon, růst a nacházet uspokojení.
–
Talenty nejsou abstraktní kategorie – popisují konkrétní způsoby, jak člověk přirozeně funguje. Jejich sestavení do individuálního profilu pomáhá nejen pochopit osobní zdroje silných stránek, ale také nalézat strategie, jak se opřít o to, co člověku jde nejlépe.
Analytické myšlení
Typ člověka, který umí udělat skvělý a precizní rozbor situace s velkým SMYSLEM PRO DETAIL. Data či části celku přirozeně porovná a hodnotí, jak spolu souvisí.
Budování kontaktů
Typ SPOLEČENSKÉHO člověka, který dokáže velmi přirozeně navázat kontakt a komunikovat s lidmi. Jeho schopností je upoutat na sebe pozornost a udělat dojem.
Důvěryhodnost
Typ POCTIVÉHO a stabilního člověka, který vyznává základní hodnoty, které jsou v něm pevně zakořeněné. Je pevný/á ve svých názorech i přesvědčeních.
Efektivní řešení potíží
Typ PREVENTISTY, který dokáže efektivně řešit problémy, napravovat chyby a poradit si navzdory tomu, že mu může chybět s daným problémem předchozí zkušenost.
Empatie
Typ CITLIVÉHO člověka, který se přirozeně vciťuje do druhých lidí a vnímá jejich pocity, myšlenky a nálady.
Flexibilita
Typ PRUŽNÉHO člověka, který bere věci, jak přichází. Vystihuje ho věta, voda si cestu vždy najde. Nenechá se snadno vykolejit a funguje stabilně i v období zvratů.
Iniciování nových věcí
Typ ROZHODNÉHO člověka, který o věcech nemluví, ale koná a věci rychle posouvá dopředu. Charakterizují ho činy, a nikoliv prázdná slova. Nuda a rutina nejsou nic pro něho.
Iniciování růstu
Typ POKROKOVÉHO člověka s hlubokou potřebou neustále se vzdělávat a pracovat na sobě. Učení se novým věcem mu přináší motivaci, energii i pocit sebejistoty.
Konkurenceschopnost
Typ SOUPEŘIVÉHO člověka, který rád dosahuje skvělých výsledků. Motivuje ho možnost stát se nejlepším, být středem pozornosti nebo vyniknout.
Kritické myšlení
Typ OBEZŘETNÉHO člověka, který nepodléhá prvnímu dojmu. Dokáže zaujmout odstup a vytvořit si vlastní názor.
Leadership
Typ INSPIRATIVNÍHO člověka, který dokáže přirozeně lidi vést, inspirovat nastavenou vizí, motivovat a stmelovat na cestě za společným cílem.
Manažerské schopnosti
Typ ORGANIZÁTORA, který dokáže efektivně kombinovat zdroje při měnících se podmínkách tak, aby bylo dosaženo maximálního užitku či cíle.
Nadhled
Typ OBJEKTIVNÍHO člověka, díky kterému se lidé spolu snáze domluví, dojdou ke shodě nebo oboustrannému řešení. Má schopnost vidět ze vzdálenější perspektivy.
Optimistické myšlení
Typ OTEVŘENÉHO člověka, který se dívá na život z té lepší stránky. Do kolektivu vnáší dobrou náladu a porozumění. Druzí se v jeho přítomnosti cítí dobře a uvolněně.
Orientace na kvalitu
Typ PERFEKCIONISTY, který bývá orientovaný na kvalitu až nadstandard a na úspěšné dosahování vytyčených cílů. Rozhodně se nespokojíš s málem.
Orientace na řád a postupy
Typ ORGANIZOVANÉHO typem člověka, který umí vytvářet uspořádané pracovní prostředí, přehledné plány nebo harmonogramy pro sebe i druhé s ohledem na plnění termínů.
Plánování
Typ PŘIPRAVENÉHO člověka s dobrou schopností plánování i potřebou svoje plány naplňovat.
Předvídavost
Typ CHÁPAJÍCÍHO člověka, který dokáže snadno rozpoznat chování jiných. Dokáže rychle najít vysvětlení, proč se věci dějí určitým způsobem, nebo co se může všechno stát.
Přemýšlivost
Typ FILOZOFICKY intelektuálně orientovaného člověka se smyslem pro spravedlnost, který dokáže jít do hloubky a pohlížet na věci důkladně z více úhlů pohledu.
Přirozená autorita
Typ OVLIVŇUJÍCÍHO člověka, který vzbuzuje respekt. Dokáže být pro druhé osobou, které se podřídí. Automaticky přebírá zodpovědnost za svěřené úkoly i osoby.
Sebejistota
Typ SILNÉHO člověka, který má svůj život pod kontrolou a je přirozeně orientovaný na nadstandard. Ostatní ho přirozeně respektují a podřizují se tvojí vůli.
Schopnost rozvíjet druhé
Typ PODPORUJÍCÍHO člověka, který rád pomáhá druhým vypracovat se, posunout se a růst. Jeho potřebou je rozvíjet u druhých jejich silné stránky, znalosti a dovednosti.
Smysl pro účelnost
Typ ZACÍLENÉHO člověka, který pro dosažení svého záměru přirozeně volí efektivní postupy. Jeho předností je schopnost rychle dosahovat požadovaných výsledků.
Smysl pro spravedlnost
Typ NESTRANNÉHO člověka, který v druhých dokáže vzbudit pocit důvěry a jistoty. Díky tomu se mu úspěšně daří spolupracovat s širokým spektrem různorodých lidí.
Spolehlivost
Typ ZODPOVĚDNÉHO člověka, jehož snahou je dělat správné věci i věci správně. Disponuje vysokým smyslem pro svědomitost.
Strategické myšlení
Typ člověka s NETRADIČNÍM způsobem myšlení. Disponuje silnou představivostí a předvídavostí. Do diskuse nebo při řešení problémů předkládá originální úhly pohledu.
Strukturované myšlení
Typ SYSTEMATICKÉHO člověka, který dokáže efektivně pracovat s informacemi a dát věcem optimální, efektivní nebo přehlednou strukturu nebo posloupnost.
Tvůrčí myšlení
Typ VYNALÉZAVÉHO člověka s kreativním myšlením. Své myšlenky, návrhy a pocity přenáší do originálních nápadů, které vedou k inovátorským výtvorům.
Výkonnost
Typ cílevědomého DOTAHOVAČE orientovaného na produktivitu, výkon a dokončování úkolů. Určuje často i tempo práce ostatních lidí.
–
Talentový profil každého jednotlivce je unikátní. Rozpoznání talentů vede k hlubšímu pochopení toho, kdo jsme a jak fungujeme. Každý z klíčových talentů totiž představuje specifický aspekt osobnosti.
Talent se ovšem naplno ukazuje až ve spojení s konkrétní činností. Teprve když se do něčeho jedinec pustí, může pozorovat, jakým způsobem k těmto aktivitám přistupuje, potažmo jak přistupuje ke světu kolem. Jak řeší problémy, jak reaguje na výzvy a co ho nabíjí nebo vyčerpává. Analyticky, prakticky nebo kreativně. V realitě to bývá většinou různý poměr těchto tří způsobů.
Např.: Člověk s převahou „analytické inteligence“ začne nový projekt tím, že si nejprve sesbírá informace, promyslí rizika, zváží zkušenosti. Prakticky orientovaný člověk se do stejného projektu pustí tak, že hned udělá první krok a ladí věci za pochodu. A člověk s převahou „kreativní inteligence“ začne tím, že si představí, jaký dopad projekt může mít, jak by mohl vypadat ideální výsledek a co všechno by se z něj dalo vytvořit.
Tento pohled umožňuje pochopit, proč určité situace lze zvládat s lehkostí, zatímco jiné vyčerpávají nebo k nim člověk chová dokonce odpor. Pokud si jedinec vybere činnost, která rezonuje s jeho přirozeným způsobem myšlení, cítění a chování, může nejen dosáhnout výjimečných výsledků, ale zároveň si k této činnosti vytvořit hlubokou emoční vazbu, která přispívá k jeho spokojenosti a motivaci.
Konečné výsledky, kterých pak v životě dosahuje, často odrážejí souhru jeho dispozic (talentů) s podmínkami, které jsou ovlivněné prostředím, ve kterém působí a následně pak s volbami, které učiní.
–
Osobnost člověka je tvořena různými „částmi“ s vlastními kvalitami, potřebami a silami. Internal Family Systems (IFS) Richarda C. Schwartze
Stejně tak lze nahlížet i na talenty: každý talent představuje jedinečnou část, která se chce projevovat, přináší specifické kvality a usiluje o naplnění své funkce.
–
Pokud však člověk kvality a potřeby svých talentů dlouhodobě ignoruje nebo volí činnosti, které jsou s jeho talenty v rozporu, dochází k vnitřnímu napětí. Naopak, když si vybírá činnosti v souladu s jeho talenty, posiluje nejen své schopnosti, ale i emoční pohodu.
Např.: Talent z oblasti komunikace (v TALENT KOMPAS „budování kontaktů“) lze chápat jako část, která přináší radost z interakce a potřebu vytvářet mnohostranné vztahové vazby. Když tuto část necháme fungovat, projevuje se schopností navazovat kontakt, spojovat lidi a přispívat k otevřené atmosféře — tedy kvalitám, které ve vztazích výrazně podporují důvěru a blízkost. Pokud však tento talent potlačujeme, může se to projevit uzavřeností, pocitem přehlížení, napětím, nebo frustrací z nedostatku prostoru pro vztahové propojení.
–
–
Flow je stav, kdy je člověk plně ponořený do určité činnosti, ztrácí pojem o čase, zažívá soustředění, radost a přirozenou motivaci pokračovat. Často je doprovázen emocemi jako vzrušení nebo touha hledat další využití svého talentu. Flow nevzniká pouze díky talentu, ale jeho přítomnost může naznačovat, že člověk pracuje v oblasti, která je v souladu s jeho schopnostmi a vnitřní motivací – tedy s tím, co může být jeho talentem. — Mihaly Csikszentmihalyi, Flow
Příklady
–
Emoce hrají zásadní roli v procesu učení. Pozitivní emoce – jako radost, nadšení nebo vzrušení – rozšiřují naše kognitivní kapacity, zvyšují soustředění a podporují hlubší zpracování informací. Když člověk prožívá tyto emoce při uplatnění talentu, učení bývá rychlejší a efektivnější, protože mozek pracuje v optimálních podmínkách. Takové činnosti pak člověk přirozeně vyhledává (podvědomě preferuje), protože se k nim váže příjemná emoční zkušenost. — Barbara Fredrickson, Broaden-and-Build Theory
Příklady:
–
Lidé jsou nejvíce motivováni k rozvoji, když jsou naplňovány tyto tři psychologické potřeby:
Bez naplnění těchto potřeb se talent nerozvine naplno.
Pokud člověk cítí, že má autonomii a kontrolu nad tím, jak svůj talent rozvíjet a zároveň vnímá svůj talent jako užitečný pro druhé, spontánně pak vyhledává „nové způsoby jeho využití” a “podvědomě preferuje takové činnosti a projekty, které s tímto talentem souvisejí.“ Tím si systematicky buduje i své silné stránky. — Self-Determination Theory, Deci & Ryan
Příklad: HR specialistka, která má talenty „schopnost rozvíjet druhé“ a „iniciování růstu“, vede interní workshop pro zaměstnance. Má možnost navrhnout si strukturu dle sebe (autonomie), v průběhu vidí, že se lidé zapojují a reagují pozitivně (kompetence) a po workshopu za ní přijdou kolegové, že jim to skutečně pomohlo (užitečnost). Díky těmto třem faktorům je přirozeně motivovaná učit se nové facilitační techniky, hledat další způsoby, jak rozvíjet ostatní, a aktivně si vybírá projekty, kde může svůj talent využít.
Podle teorie Carol Dweck mají lidé dva základní způsoby nahlížení na vlastní schopnosti: fixní nastavení, kdy věří, že jejich potenciál je daný a neměnný, a růstové nastavení, kdy vnímají schopnosti jako něco, co se může rozvíjet skrze úsilí, zkušenosti a učení. Pokud člověk pohlíží na talent jako na dynamicky se vyvíjející oblast, snadněji přijímá výzvy, vytrvává při překážkách a rychleji se zlepšuje — což se projevuje strmou křivkou učení i hledáním nových způsobů, jak svůj talent uplatnit. Růstové nastavení navíc posiluje pozitivní vztah k činnosti a podporuje motivaci k dalšímu rozvoji. –Carol Dweck, Mindset
Příklady:
–
J. P. Guilford a další autoři popisují divergentní myšlení jako schopnost generovat více různorodých řešení na jeden problém. Tento princip dobře vystihuje podstatu talentu jako schopnosti hledat nové způsoby využití svých silných stránek, nikoli zůstávat u jednoho zaběhnutého postupu. Divergentní myšlení souvisí s inovativním uplatňováním talentu a podporuje představu, že talent není statický, ale průběžně se vyvíjí a přizpůsobuje novým situacím. To je v souladu s průvodními znaky talentu, jako je touha objevovat nové možnosti jeho použití nebo dynamická energie vyjádřená pocitem „Zkuste mě zastavit.“
Příklad: Studentka designu dostane zadání vytvořit řešení pro veřejný prostor s velmi omezeným rozpočtem. Namísto jednoho klasického návrhu začne zkoumat různé směry: práci s recyklovanými materiály, modulární posezení, participativní prvky vytvořené komunitou. V krátkém čase vytvoří několik odlišných konceptů, protože její kreativní talent ji přirozeně vede k hledání různorodých cest, jak problém uchopit. Každý nový nápad v ní probouzí energii a radost z objevování — přesně ten typ hnací síly, který podporuje další růst a inovace.
–
Psychologický základ: Carol Dweck – teorie růstového nastavení (Growth Mindset), Richard C. Schwartz – internal family system, Angela Duckworth – Houževnatost
Talent je tedy dynamický a tvárný – může se objevit, změnit nebo zesílit i v dospělosti. Formuje se napříč celým vývojem — od raného dětství až po dospělost. V každé fázi se otevírají jiné příležitosti, které mohou talent podpořit, prohloubit nebo naopak oslabit. Porozumění těmto obdobím pomáhá lépe chápat, odkud talent vychází a jak ho cíleně rozvíjet.
V rámci metodologie TALENT KOMPAS pracujeme s třemi důležitými pojmy: vrozený talent, raný talent a přirozený talent. I když jsou některé z těchto termínů v jiných metodologiích používány jako synonyma, my mezi nimi diferencujeme.
–
Vrozené talenty jsou schopnosti a predispozice, které vycházejí z genetických a biologických faktorů. Některé z nich se mohou projevit už v raném věku — například citlivost na hudební rytmus, rychlá motorická koordinace nebo výrazná jazyková vnímavost. Jejich viditelnost ale závisí na prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.
Příklady:
–
Raně formované talenty se rozvíjejí v prvních letech života (přibližně do 6–7 let). V tomto období vznikají základní vzorce chování, postoje, preference, způsoby učení a reakce na svět. Rané prostředí — hodnoty, vzory, podpora a stimulace — určuje, které z vrozených predispozic se posílí a které mohou zůstat upozaděné. Rodiče zde hrají hlavní roli jako vzory, které dítě vede k vnímání sebe samého a světa kolem něj. Poskytují první zkušenosti a stimul, které pomáhají talentům rozkvést. V raném dětství se talenty nejčastěji projevují v oblastech, které jsou v tomto věku vývojově nejaktivnější — tedy v pohybových dovednostech, hudebním vnímání, kreativní hře a rané komunikaci. U některých dětí se však mohou brzy projevit také další predispozice, například zvýšená zvídavost, logické uvažování nebo výrazná sociální citlivost.
Příklad: Dítě v kreativní rodině může přirozeně rozvíjet své tvůrčí tendence, zatímco dítě vedené k organizaci může už brzy projevovat talent pro řád a odpovědnost.
–
Přirozený talent představuje kombinaci vrozených predispozic, raných zkušeností a vědomého rozvoje, který přichází s růstem sebeuvědomění. V průběhu dospívání a dospělosti člověk začíná vědomě budovat své schopnosti, volit prostředí, které ho rozvíjí, a postupně formovat svůj vlastní způsob učení i využití talentu. Vědomé formování zde zahrnuje nejen získávání zkušeností, ale i postupné rozvíjení autonomie a osobní vůle.
–
Genetická výbava tvoří základní rámec individuálních schopností. Například zpracování informací, paměť nebo prostorová představivost mají částečně dědičný základ. Geny však neurčují konečnou podobu talentu — pouze predispozice, které se mohou rozvinout, pokud se setkají s vhodnými podmínkami.
Rané dětství je klíčové období, kdy dítě přejímá hodnoty, přesvědčení a vzorce z nejbližšího okolí. Podnětné prostředí může talent rozvinout, zatímco absence stimulace jej může potlačit či nechat nevyužitý. V tomto období se formují první základy zvědavosti, kreativity, pohybových dovedností či komunikace.
V dospívání roste autonomie, kritické myšlení a vliv vrstevníků i širšího prostředí. Podle sociokognitivní teorie (Bandura, 1986) sehrávají klíčovou roli vzory a interakce. Dospívající experimentuje s různými rolemi a zájmy, což může některé talenty posílit a jiné opustit. Vznikají první hlubší vášně, které často určují směr dalšího rozvoje.
V dospělosti se konsolidují hodnoty a životní směrování. Podle teorie self-determinace (Deci & Ryan, 1985) se talent nejlépe rozvíjí v prostředí podporujícím autonomii, kompetenci a kvalitní vztahy. Člověk si vědomě vybírá aktivity a prostředí, které jeho talent naplňují, a skrze praxi, zpětnou vazbu a sebeuvědomění jej dále posiluje. Může také vytvářet nebo objevovat talenty nové.
–
Příklad 1: Talent na práci s detaily
–
Příklad 2: Formování talentu „Budování kontaktů“
–
Příklad 3: Když se talent aktivuje v dospělosti
Tomáš, 42letý týmový koordinátor, nikdy nepovažoval analytické myšlení za svou silnou stránku.
Na základní škole měl průměrné výsledky z matematiky a učitelé ho chválili spíše za komunikaci a práci s lidmi. Vyrůstal v rodině, kde se kladl důraz především na praktické dovednosti a řemeslnou zručnost — čísla ani systematické myšlení tam příliš prostoru neměly. V dospívání navíc tíhnul ke sportu, kde dominovaly jiné talenty. Nic, co by jeho analytické predispozice jakkoli stimulovalo.
Po třicítce nastoupil do firmy, kde vedl menší tým techniků. Jeho práce byla hlavně o koordinaci lidí, řešení provozních situací a komunikaci — tedy přesně v jeho komfortní zóně. Analýza dat nebo práce s čísly byla vždy něčí jiná specializace a Tomáš se jí spíše vyhýbal.
Zlom nastal ve 41 letech, kdy firma začala zavádět nový systém reportingu. Ten vyžadoval pravidelně vyhodnocovat provozní data, hledat vzorce v poruchovosti strojů a rozhodovat, kde jsou největší příležitosti pro zlepšení. Tomáš systémy zpočátku bral jako nutné zlo.
Jenže při jedné poruše stroje si všiml opakujícího se patternu. Zkusil si v novém systému vyfiltrovat data za poslední rok — a zjistil, že vzorec je reálný. Jeho spontánní analýza vedla k objevení problému, který dlouho unikal ostatním.
Tento moment změnil všechno. Tomáš najednou zažil pocit smyslu a kontroly — přesně ten typ vnitřní motivace, který spouští nové talenty.
Začal si s daty hrát. Zkoušel různé způsoby filtrování, porovnával časové řady a začalo ho to bavit.
Zpětná vazba byla okamžitá:
Po roce systematické práce se analytické myšlení posunulo mezi jeho nejvýraznější talenty.
V jeho talentovém profilu bylo dříve až ve druhé desítce — byl to neaktivovaný, nenasycený talent. Teprve kombinace:
způsobila jeho aktivaci.
–
Komentář
Příběh Tomáše dobře ukazuje, že talent není fixní vlastnost, ale dynamický proces, který se může aktivovat kdykoli v průběhu života. Tento vývoj odpovídá několika klíčovým principům, o které se TALENT KOMPAS opírá:
–
Tento příběh demonstruje, že talenty nejsou dané „typem člověka“, ale vznikají tam, kde se setkají predispozice, prostředí a motivace. Proto může být intelektuální talent aktivován i v dospělosti, pokud nastanou příznivé podmínky.
–
Psychologický základ: Robert J. Sternberg – triarchická teorie inteligence
(analytická, praktická a kreativní inteligence)
Na základě této teorie rozdělujeme talenty do tří kategorií. Tato typologie určuje, prostřednictvím jakého intelektu je naplňování potenciálu jednotlivce ovlivněno.
–
Tento model umožňuje lépe pochopit dominantní způsoby uvažování a fungování jednotlivce.
Každý člověk má různé talenty, které se mohou nacházet v jedné nebo více kategoriích. Tento systém nám pomáhá lépe pochopit, kde leží dominantní talenty jednotlivce a jak s nimi dále pracovat a jaká slepá místa ošetřovat.
Tyto kategorie neodrážejí jen rozdílné způsoby myšlení a rozhodování, ale také to, jak lidé přistupují k úkolům, řeší problémy a vstupují do interakcí se svým okolím. Zároveň odrážejí vnitřní motivy, hodnoty i to, jakým způsobem utvářejí dopad, který ve světě mají. Současně ukazují, zda se člověk ve svém jednání přirozeně opírá o minulost, reaguje na přítomnost, nebo směřuje k budoucnosti — tedy jaká časová orientace dominuje jeho talentovému nastavení. Což je velmi funkční, praktické a poměrně ojedinělé, neboť málokterý jiný model dokáže ukázat, kde u člověka leží přirozeně pozornost v čase. Díky tomu lze snadno odhalit, proč se klient opakovaně dostává do stejných situací — a jak s tím pracovat.
V praxi to většinou bývá různý poměr těchto 3 kategorií. V případě absence některé z nich pak mohou vznikat různé konflikty nebo hluchá místa.
–
(zdroj inspirace: minulost)
Patří sem tyto talenty:
–
Podstata intelektuálních talentů spočívá ve způsobu, jakým jedinec uvažuje a přemýšlí. Zahrnují prvky analytické inteligence – řešení problémů, se kterými má zkušenost, a zpracování již získaných informací.
Analytik vnímá sílu zkušenosti a často říká: „Takhle by to mělo být.“
Lidé s převahou intelektuálních talentů:
–
Jejich rozhodování vychází z přesvědčení a zkušeností. Často jednají více rozumově a mohou působit černobíle – potřebují silné povědomí o situaci, než se do ní pustí.
Další příklady činností: analyzování dat, tvorba preventivních opatření, řešení logických problémů, kritické myšlení.
Podstata skupiny: Myšlení. Analýza. Zkušenost. Konzistentnost. Řešení problémů. Tradiční postupy. Logika. Struktura. Pravidla. Důkladnost. Stabilita.
–
(zdroj inspirace: přítomnost)
Patří sem tyto talenty:
–
Realizační talenty obsahují schopnosti, díky nimž je možné proměnit myšlenky v konkrétní činy. Odpovídají praktické inteligenci – řešení problémů v aktuálním čase, často i prostřednictvím sociální interakce.
Realizátor žije „tady a teď“ a často říká: „Dělám, co je třeba.“ „Takhle to je. Není čas ztrácet čas.“
Lidé s převahou realizačních talentů:
–
Mívají rádi organizaci, dokážou „dotahovat věci do konce“ a ocení kratší, konkrétně vymezené úkoly.
Další příklady činností: operativní plánování a organizace projektů, vzdělávání, obchod, koordinace týmů.
Podstata skupiny: Plánovat. Dokončovat. Pracovat pod tlakem. Koordinovat. Organizovat. Flexibilně reagovat. Hasit. Efektivita. Nasazení.
–
(zdroj inspirace: budoucnost)
Patří sem tyto talenty:
–
Charakterové talenty vycházejí z emoční a kreativní inteligence – jsou silně ovlivněny emocemi, vášněmi, hodnotami a vnitřní motivací.
Vizionář hledí dopředu a často říká: „Takové by to ještě mohlo být.“ „Stále je kam růst.“
Lidé s převahou charakterových talentů:
–
Mohou mít obtížnější komunikaci s více analyticky či prakticky orientovanými lidmi. Rutinní prostředí je pro ně omezující a někdy zapomínají na své vlastní hranice v cestě za „vyšším cílem“.
Další příklady činností: tvorba vizí a strategií, kreativní činnost, rozvojové plánování, motivace a inspirace druhých.
Podstata skupiny: Emoce. Inovace. Intuice. Tvůrčí energie. Inspirace. Strategie. Dlouhodobé plány. Změna. Dopad. Smysl. Vliv.
–
Psychologický základ: Modely transformace nadání (Duckworth, Renzulli, Mönks, Gagné + vlastní rozšíření)
Rozvoj kompetencí, nebo ještě lépe budování kompetencí, není náhoda. Jde o proces, který se týká rozvoje všech čtyř hlavních aspektů: Schopností / potažmo talentů, Vědomostí, Dovedností i Postojů.
Tyto čtyři prvky dohromady tvoří základ pro to, aby člověk mohl kompetence nejen získávat, ale také je rozvíjet a posouvat na úroveň silných stránek. Zde je popsaný celý proces:
(Talenty + Vědomosti) x Úsilí (trénink) = Dovednost
Tento první krok je klíčový. Když člověk spojí své schopnosti nebo talent s potřebnými vědomostmi a přidá k tomu dostatek úsilí, získá dovednost.
Dovednost + Postoj = Kompetence
Postoj = motivace, přístup a odhodlání. Ty hrají roli v tom, zda se z dovednosti stane kompetence. Kompetence znamená, že je člověk schopný dosahovat konzistentních a kvalitních výsledků.
Kompetence x Úsilí = Silná stránka
To je oblast, kde člověk vyniká a dosahuje mimořádných výsledků, ať už v osobním nebo pracovním životě.
Z tohoto modelu vyplývá, že talent je skvělým výchozím bodem, ale sám o sobě nestačí, aby z něj vznikla skutečná silná stránka.
–
Abychom lépe pochopili, jak může jedinec přeměnit svůj talent na silnou stránku, vycházíme z Trojhranného modelu nadání Franze J. Mönkse. Ten pracuje s třemi klíčovými faktory: motivací, kreativitou a nadáním. Tato teorie staví na základech Tříkruhového modelu Josepha Renzulliho, ale Mönks ji rozšířil o sociální složku prostředí, které ovlivňuje, jak se nadání projevuje.
V TALENT KOMPAS jsme tento model dále upravili, abychom lépe vysvětlili proces, jak jedinec transformuje svůj potenciál do skutečných silných stránek.
Nadání zde vnímáme jednotně jako talent (tedy jako predispozici) bez ohledu na míru rozvinutí. Kromě talentu, motivace a kreativity jsme zohlednili vliv houževnatosti. A to vše s ohledem na vliv prostředí, ve kterém se jedinec nachází.
Transformace talentu není privilegium — je to proces, který je dostupný všem. Aby k této transformaci došlo, je potřeba dosáhnout průsečíku několika klíčových faktorů:
–
Talent je soubor schopností a vlastností, které umožňují dosahovat mimořádných výsledků (viz definice v části talent). Je to výchozí bod, na kterém lze stavět pomocí motivace, kreativity a houževnatosti.
Motivace je motor, který pohání talent k tomu, aby se rozvíjel. Spočívá v emoční vazbě na činnost, která je základem pro implicitní učení – člověka by mělo to, co dělá, bavit a dávat mu to smysl. Když se do činnosti ponoří a cítí energii, má velkou chuť se k ní vracet a je také pravděpodobnější, že se k ní vracet bude.
Důležité je najít si správnou aktivitu – zkoušet nové věci, dokud člověk nenajde to, co ho opravdu osloví, k čemu se bude rád vracet. Opakovat aktivitu – Dát si čas (optimálně 8 týdnů) a věnovat se tomu pravidelně. Sledovat pokroky – je to o osobním pozorování, jak se člověk v aktivitě zlepšují. A o přemýšlení a pocitu, jak ho to naplňuje.
Kreativita je o hledání způsobů, jak může jedinec svůj talent uplatnit a jak z něj dokáže vytvářet konkrétní dovednosti, které přinášejí výsledky. Zde nastupuje tzv. explicitní učení, které přichází na řadu poté, co vznikne emoční vazba k činnosti. Jedná se o vědomé kroky vedoucí k rozvoji talentů.
Je důležité zapojit rozum – je to o přemýšlení, jaké konkrétní kroky podniknout pro rozvoj svého talentu. Zavést explicitní učení – přichází na řadu vědomé učení, rozvoj dovedností a trénink. Vytvořit si stimulaci zvenčí – najít si člověka, ke kterému jedinec cítí závazek (trenér, life kouč, rodiče, apod.). Vytvořit plánu tréninku.
Houževnatost je nezbytná pro udržení rovnováhy mezi talentem a vynaloženým úsilím.
Talent je důležitý, ale samotný talent nestačí. To, co odlišuje úspěšné lidi od ostatních, je zejména jejich schopnost dlouhodobě pracovat, učit se z chyb a držet se směru, i když by to bylo jednodušší vzdát. – Houževnatost, Angela Lee Duckworth
Houževnatost tvoří: Zájem a vášeň. Vytrvalost. Smysluplnost. Dopad. Naděje a odhodlání – i když člověk narazí na překážky, houževnatost mu pomůže pokračovat dál.
„Jedinci, kteří věří, že se mohou zlepšovat díky vynaloženému úsilí, dosahují lepších výsledků a jsou motivovanější k dalšímu rozvoji.“ – Fixní a růstové myšlení, Carol Dweck
Houževnatost není fixní vlastnost — může se posilovat prostřednictvím: Smysluplnosti a hlubšího osobního důvodu proč. Disciplíny a návyků. Optimismu a naděje, že úsilí má smysl. Povědomí o dlouhodobých cílech
Nejde tedy jen o tvrdou práci nebo disciplínu, ale o schopnost držet se dlouhodobého směru navzdory překážkám, nudě, neúspěchům a pomalému pokroku.
Stejně jako v Mönksově modelu, i v TALENT KOMPAS zohledňujeme prostředí, ve kterém žiješ a pracuješ. Podmínky, ve kterých se nacházíš, mají velký vliv na to, jak se tvůj talent rozvíjí. Pokud máš podporu od rodiny, přátel či kolegů a prostředí, které tě motivuje, je pravděpodobnější, že se tvůj talent bude rozvíjet rychleji a úspěšněji. Také očekávání autority může ovlivnit výkon člověka. Velkou důležitost zde hraje pozitivní zpětná vazba a ocenění („To co dělám, dává smysl i ostatním“).
–
Psychologický základ: aplikovaná psychologie, leadership development, pozitivní organizační psychologie.
–
Pro jednotlivce je talent management způsob řízení vlastního osobního rozvoje zahrnující:
–
Cílem talent managementu pro jednotlivce je nejen dosáhnout lepší výkonnosti a osobního růstu, ale také dospět k psychologické dospělosti – stavu, kdy je člověk sebevědomý, stabilní, motivovaný a připravený zvládat životní i pracovní výzvy a přebírá za svůj život zodpovědnost.
–
Pro firmy a organizace je talent management jednou z klíčových součástí jejich HR strategie, která jim umožňuje nalézat, rozpoznat, rozvíjet a udržet si své klíčové zaměstnance.
Co to konkrétně znamená?
–
Talent management je investice do lidí, jejímž cílem je zajistit, že tito lidé budou dlouhodobě přispívat k růstu a úspěchu firmy.
–
Veškerá práce s daty probíhá v souladu s legislativou (GDPR). Transparentně komunikujeme, kdo má k datům přístup, jak s nimi pracujeme a jak dlouho je uchováváme.
Při zavádění nových technologií a případného využití AI klademe důraz na srozumitelnost a možnost lidského dohledu nad výstupy. Automatizace nikdy nenahrazuje lidskou empatii a kontext.
–
Naše nástroje navrhujeme tak, aby byly inkluzivní – citlivé vůči rozdílům v kulturním, genderovém, věkovém i neurodiverzním spektru.
Testy neslouží k posuzování hodnoty člověka, ale k objevování toho, co je v každém jedinečné.
–
Etické zásady, metodika i samotné nástroje TALENT KOMPAS pravidelně revidujeme na základě:
–
Jsme otevření růstu. Stejně jako ho podporujeme u lidí a organizací, se kterými spolupracujeme.
–
Metodologie TALENT KOMPAS staví na vědeckých poznatcích, ale nezapomíná na lidskost, smysl a radost z poznání sebe sama. Pomáhá lidem i organizacím objevovat, co je v nich nejsilnější, a používat to s respektem, odpovědností a chutí růst.
Kontaktuj nás a rádi ti připravíme nabídku podle tvých požadavků.
Jsme nadšení, že chceš být našim partnerem.
Díky za tvé potvrzení, nyní chvíli počkej než se s tebou spojí náš kolega, který se s tebou dohodne na dalších krocích.
Měj krásný den,
Tým TALENT KOMPAS
Chceš se k nám přidat? Tvoříme prostředí, kde můžeš i ty znamenat změnu v životech ostatních. Napiš nám o sobě pár informací a pošli své představení. Doporučujeme, pořádně si nastuduj naše vize a hodnoty. V týmu chceme parťáky, kteří se s námi dokážou ztotožnit.
Rádi tě poznáme. Dej nám na sebe kontakt a domluvíme si první rande, abychom se seznámili. Věříme, že najdeme průsečíky pro společný růst.
Pojďme se spojit, abychom mohli lépe poznat, jak a s čím ti můžeme pomoci. Nech nám na sebe kontakt a my se ti ozveme nazpět.
